Historie Iced Earth


Domů Historie Iced Earth Iced earth Night of the stormrider Burnt offerings Dark saga Days of Purgatory Something wicked this way comes Alive in Athens Demons & Wizards Horror show Tribute to the gods Dark Genesis Glorious burden The blessed & The damned

zpět na stránku Iced Earth

 

        Než si začli říkat Iced Earth (Ledová země), byla kapela po zhruba 3 roky známá jako Purgatory (Očistec). Vydali několik demo-nahrávek pod tím jménem, museli si ho ale změnit, protože pod tímto jménem již existovala jiná kapela z Clevelandu.
        Změna jména kapele moc neprospěla, neboť 'na domácí půdě' byly známi pod starým jménem. Ale ke konci roku 1988 se věci začali vyvíjet slibně. Znovu vstoupili do studia Morrisound a nahráli dnes již legendární demosnímek „Enter the realm“ (Vstup do království). Vydali zhruba 1 000 kopií a zaslali je do nahrávacích společností a rockových magazínů, z nichž jeden byl německý RockHard. To znamenalo zvrat v historii Iced Earth: RockHard prohlásil Enter the realm za demosnímek měsíce, později dokonce za demo roku. Hudební průmysl se o to přirozeně začal zajímat a kapela dostala nabídku od Century Media. Touto dobou opustil kapelu bubeník Greg Seymour kvůli osobním problémům a Jon si uvědomil, že Gregovo bubnování s jedním kopákem limituje zvuk kapely. Nahradil ho kamarád Randyho Shwavera jistý Mike McGill, který byl předtím osvětlovač kapely. Iced Earth znovu vstoupili do studia Morrisound a v roce 1990 vydali své debutové album, nazvané jednoduše Iced Earth. Následující rok strávila kapela na turné s Blind guardian. Nejvýznamnější událostí této známosti je jistě o několik později stal projekt Jona Schaffera a Hansiho Kürsche (z Blind guardian) nazvaný Demons & Wizards (Démoni a kouzelníci).
        Po tomto turné byl nahrazen další člen kapely. Jon cítil, že Gene Adams nezvládne zazpívat komplexnější melodie písní, které Jon psal, a tak ho nahradil John Greely. Taktéž Mike McGill si musel srovnat nějaké osobní záležitosti, a tak najali bubeníka z minulé kapely Johna Greelyho, Richey Secchiari se jmenoval. V této sestavě nahráli druhé album – „Night of stormrider“ Album se dobře prodávalo jak v Evropě, tak i v Japonsku. Znovu se tedy vydali na turné s Blind guardian v roce 1992. Kdekoli hráli, lidé byli nadšení a kapela je nikdy nezklamala, neboť si po představení vždy udělali čas na fanoušky. Po turné nastaly opět nějaké změny v sestavě. Jon se rozhodl vyhodit Johna Greelyho, neboť se jejich zájmy neslučovali. Podali si celonárodní inzerát a poté, co přišlo o místo požádat víc než 10 zpěváků, Jon se rozhodl. Šanci dostal Matthew Barlow.
        Po úspěchu alba „Night of stormrider“ Jon cítil, že by měl vyjednat novou smlouvu s nahrávací společností. Naneštěstí to nahrávací společnost nepovažovala za nezbytné a tak se kapela rozhodla stávkovat, dokud nahrávací společnost nevyhoví jejich požadavkům. Více než tři roky kapela nic nevydala a nikde nehrála. Nakonec až v roce 1995 nahrávací společnost znovu projednala smlouvu a Iced Earth nahráli svou již třetí desku – „Burnt offerings“ (Spálené nabídky). Skladby pro tuto desku již byly napsány před lety a odrážely jejich zuřivost v jednom z nejtvrdších hudebních počinů, co kdy vydali. Přímo písnička „Burnt offerings“ pojednává o potížích s nahrávací smlouvou, její slova vypovídají o zuřivosti Iced Earth. Kapela poté hrála na několika místních show v Tampě, poté zamířili do Evropy na Summer Metal Meetings 1995. Původně měli po Summer Metal Meetings vyrazit na turné s RAGE, ale museli ho zrušit, neboť Matt dostal ošklivou virózu. Když byli zpět ve státech, Rodney náhle opustil Floridu a kapelu. Později se vrátil, jeho místo už ale bylo obsazené. Jon se domníval, že Rod nevydržel tlak hraní naživo či ve studiu a chtěl tedy nahrát další album s profesionálem. Rozhodl se pro Marka Prétora, to byl session-drummer v Morrisound studiu. (session drummer je bubeník, který není v žádné kapele, nýbrž je zaměstnán ve studiu pro případ, když by nějaká kapela potřebovala; dalo by se říct, že je erární bubeník :-) Protože Jon má rád komiksy, dostal nápad napsat album s příběhem na motivy komiksu Spawn. Prodiskutoval tento nápad s autory komiksu, MacFarlane Enterprises. Ti to schválili dokonce dovolili kapele použít nějaké kresby na obal. V kuloárech se šeptalo, že Iced Earth pracují na soundtracku pro chystaný film Spawn, soundtrack však nakonec nahráli obyčejní popíci. Mezitím v roce 1996 vyšlo nové album Iced Earth inspirované komiksem Spawn nazvané The Dark Saga. Přestože po hudební stránce bylo album o něco jednodušší, byl to pravděpodobně Mattův skvělý hlas, který přinesl kapele tisíce nových fanoušků.
        Když bylo album dokončeno, basák Dave Abell se rozhodl opustit kapelu, protože se oženil (to je ale trubka, pozn. redakce :-) Iced Earth se rozhodli pro Keitha Mensera z Mystic force. Ale ne na dlouho. Byl k vidění na obalu Dark Sagy. Když ale začali zkoušet týden před evropským turné, vyšlo najevo, že Keith neumí zahrát ani bž z písniček Iced Earth (další trubka; pozn. red.). Jejich nový bubeník, Brent Smedley, který se ke kapele přidal zhruba tou dobou, přivedl na pár zkoušek mladičkého basáka James MacDonougha a Jon se rozhodl ho najmout. V této sestavě (je v tom trochu bugr, takže Jon Schaffer, Matt Barlow, Randy Shawver, James MacDonough a Brent Smedley) pak vyrazili do Evropy na Summer Metal Meetings 1996.
        V srpnu 1996 začali Iced Earth pracovat na novém projektu. Chtěli znovu nahrát nějaký starší materiál, hlavně z dema Enter the realm a také z prvních dvou desek, a to v samozřejmě v aktuální sestavě. Vyvrcholilo to vydáním dvojCD (a Americe pouze 1CD) se 17 znovunahranými stopami. 2CD verze taktéž obsahuje odlišnou verzi písní Burnt offerings a Dante’s inferno, stejně jako další dvě písně z alba Burnt offerings v původní verzi. Album bylo nazváno „Days of Purgatory“ (Dny očistce) jako pocta starému jménu kapely. Po vydání tohoto alby opět vyrazili na turné po Evropě, tentokrát s Nevermore. Při tomto turné také zavítali do Řecka, kde se jim dostalo tak bouřlivé reakce publika, že slíbili, že tu jednou nahrají živáka. Ke konci roku 1997 opustil kapelu Randy Shawver. Byl nahrazen mladičkým, teprve 19ti letým kytaristou z Chicaga – Larrym Tarnowskim. Zkraje roku 1998 se kapela opět přesunula do Morrisound studia, aby nahráli své další album. Jelikož Brent nebyl k dispozici, dostal příležitost známý session-drummer Mark Prator. Album nazvané „Something Wicked This Way Comes“ znamenalo velký úspěch a přineslo kapele opět mnoho nových fanoušků. Nachází se na něm mnoho různorodých skladeb, včetně první opravdové balady „Watching Over Me“ (Dohlíží na mě), která vypráví o dávném příteli Jona Schaffera jistém Billu Blackmonovi Album je zakončeno trilogií Something Wicked (Něco hříšného) pojednávající o postavě z komiksu, kterou Jon sám vymyslel. Jmenuje se Set Abominae.
        Ke konci léta 1998 Iced Earth hráli na největších evropských metalových festivalech, např. na Wacken Open Air nebo na Dynamo Festivalu. Hráli také několik koncertů po americkém středozápadě, než se vydali na velkolepé evropské turné jako head-lineři. Poté se připojili k Blind Guardian na několika koncertech ve Španělsku. V lednu 1999 se Iced Earth vrátili, jak ostatně slibovali, do Řecka aby nahráli svůj první živák. Nahráli dvě vystoupení, a sice 23. a 24. ledna 1999 a vydali je jako trojCD (dvojCD v Americe) nazvané „Alive in Athens“. Album obsahuje tři hodiny vynikající muziky ve výtečné kvalitě. Deska se v lednu 2000 stala v Řecku zlatou.
        V roce 1999 se Jon Schaffer dal dohromady s Hansi Kürschem z Blind guardian aby společně vytvořili naprosto geniální a skvostný projekt Demons & Wizards.
        V roce 2000 vydali limitovanou edici singlu „Melancholy EP“ primárně určené pro reklamu v rádiu. Obsahoval tři písně od Iced Earth a dvě cover-verze, konkrétně „Electric funeral“ od Black Sabbath a „Shooting star“ od Bad company.
        V květnu 2000 Iced Earth našli nového bubeníka (Brent Smedley odešel koncem roku 1999). Jmenuje se Richard Christy a před účinkováním v Iced Earth hrál v Death a Contro denied.
Později musel Jon Schaffer podstoupit operaci aby se zbavil bolesti v krku, která ho po dva roky zužovala a byla zřejmě zapříčiněna intenzivní vystupováním (na pódiu; ne z autobusu; pozn.red. :-) Poté odletěl do Evropy odehrát několik vystoupení se svým postraním projektem Demons & Wizards. Později se zjistilo, že se jeho krk zcela neuzdravil a Jon tak musel podstoupit další operaci. Přestože mu doktoři nedovolili nosit zátěž těžší než 10 kilo, Jon o pár týdnu později přesto vystoupil na Wacken Open Air festivalu (tentokrát již s Iced Earth) s velmi lehkou kytarou a s podpůrným límcem kolem krku (viz foto).

        V listopadu 2000 opět nastala změna v sestavě. Basák James MacDonough odešel / byl vyhozen (to se mi fakt nepovedlo zjistit, jestli někdo víte, co se stalo, tak se mi ozvěte). Na jeho místo nastoupil Steve diGiorgio.
        8. ledna 2001 vyšla další verze „Melancholy EP“. Tato verze není omezená a obsahuje další dvě skladby; a to „The ripper“ od Judas priest a „Colors“ nahranou v Aténách.
        Zkraje roku 2001 již byl hotový všechen materiál pro „Horror show“ a některé stopy již byly nahrány ve studiu Morrisound. V lednu a únoru 2001 už se skladby jen dodělávaly v Jonově novém studiu ve sklepě jeho domu. Když bylo všechno hotovo, byly nafoceny fotky a promo-obrázky, Steve DiGiorgio najednou přestal komunikovat s kapelou. Neodpovádal na e-maily, na dopisy, na faxy, dokonce ani nebral telefon. Po pár týdnech dostal Jon zprávu od Stevova manažera (o kterém ani nevěděl, že existuje) že se Steve nebude schopen zúčastnit plánovaného světového turné na podzim 2001. To, že se Steve zúčastní tohoto turné, byla hlavní podmínka pro přijetí (slíbil, že na turné pojede, jen aby se dostal do kapely). Jon se rozhodl ho vyhodit. Nejen to, rozhodl se kompletně vymazat Stevovy fotky z bookletu Horror show stejně jako ze všech dalších fotek, na kterých byl Steve s kapelou, vymazal jeho 'Thanks to' s bukletu a také jeho jméno umístil až na konec mezi hostující hudebníky (no tim ho asi pěkně nasral :-)
        Po tomhle všem se Horror show konečně objevila v obchodech v červnu 2001. Na albu je 9 skladeb s hororovou tématiku, např. Vlkodlak, Fantom opery, Jeckyl a Hyde, Jack Rozparovač, Damien (předzvěst), Drákula, Frankenstein, Mumie a Příšera z Černé Laguny. Desátá je americká vlastenecká Ghost of freedom (podle mého názoru jednoznačně nejslabší skladba na celé desce) a jedenáctá je cover-verze Transylvanie (od Iron Maiden, samozřejmě). V jedné z písní - The Phantom Opera Ghost – je vynikající duet Matta a hostující zpěvačky Yun Hui Percifield. Je to něco, co Iced Earth nikdy nedělali, ale je to super!
        Kapela plánovala uspořádat na podzim světové turné. Původně měli hrát nejprve v Americe a poté v Evropě. Ale jelikož nemohli sestavit Americké turné tak, jak chtěli, rozhodli se začít v Evropě. Všechna představení byla naplánována na srpen a září, jenže kapele se naskytla skvělá příležitost účastnit se amerického turné metalové legendy Judas priest. To byla pro Iced Earth, v Americe téměř neznámou, šance, kterou si nemohli nechat ujít. Jelikož ale data koncertů Judas priest v Americe kolidovala s evropskými Iced Earth, Jon se rozhodl přesunout evropské turné na leden 2002. Jenže, americké turné s Judas priest začalo 8.9.2001 a o tři dny později…BUM! 11. září, útoky, všichni víme. Judas priest se rozhodli odložit své turné na leden 2002. A Iced Earth byli v hajzlu, protože už nemohli podruhé odložit své evropské turné (hmmm, to asi jednoho nasere, že?). No ale nebylo to tak nejhorší, protože Dave Mustaine (z Megadeth) přizval Iced Earth k druhé části svého amerického turné. Iced Earth mu poděkovali tím, že hráli naprosto dokonale.
        V lednu a únoru 2002 Iced Earth tedy míří do Evropy. Hráli bez předkapely, za to ovšem ohromnou tříhodinovou show rozdělenou na tři nezávislé části. Dokonce i stage-setting bylo pro každou část jiné. V první části hráli skladby z prvních 3 desek, v druhé (a nejdelší) věci z Dark sagy a Something wicked no a ve třetí pak z nového alba, tedy Horror show. To by snad ani nebyli Iced Earth, kdyby mělo turné proběhnout bez problémů. Když cestovali na koncert do Budapešti, byli zadrženi místní policií a obviněni z pašování pyrotechniky a merchandise (pro ty, co nevědí – merchandise = trička, čepice a jiné serepetičky s logem kapely) do země. Byli drženi na hranicích celých 36 hodin, poté byli propuštěni. Okamžitě zamířili do Vídně, kam dorazili právě včas, aby stihli odehrát koncert, byť o něco zkrácený. Pyrotechnika a merchandise jim byly zabaveny. V Aténách byl o koncert takový zájem, že museli hrát ještě druhou show. Celkem hráli na 31 koncertech v 13 zemích.
        Poté hráli v USA a Kanadě cca měsíc. Jejich show byla cca 100 – 120 minut dlouhá a absolvovali ji s In flames a Jag panter. Na počest obětí 11. září zahajovali americká vystoupení s metalovou verzí americké hymny (Star-spangled banner; viz Glorious burden). V San Francisku převzali zlatou desku za Alive in Athens z Řecka. Po dvou letech! Důvodem takového zpoždění bylo, že původní zlatá deska byla zničena při lodním transportu do Ameriky.

        Rozhodně považuji za nezbytné zmínit o albu Tribute to the gods vydaném v roce 2002. Obsahuje po dvou cover-verzích od AC/DC, Kiss, Iron Maiden a Blue Öyster cult a po jedné od Black sabbath, Judas priest a Alice Cooper.
        Poté, co turné skončilo, začal Jon pracovat na materiálu pro nové album, nazvané „The glorious burden“ a také na nových Demons & Wizards. Také vyjednal novou nahrávací smlouvu s SPV. Věci ohledně nahrávání nové desky se ovšem opět poněkud zkomplikovali. Především tím, že v půlce nahrávání (tedy v červnu 2003) odešel z kapely zpěvák Matthew Barlow. Údajně proto, že si chce dokončit bakalářské vzdělání a ještě nějaké rádoby vznešené kecy. Já si osobně myslím, že se nepohodl s někým z kapely, ale to je jen můj názor. Nicméně Iced Earth museli v létě 2003 kvůli absenci zpěváka zrušit několik vystoupení, včetně toho na Wacken Open Air, kde se již stali tradicí. Iced Earth však měli doslova a do písmene z prdele kliku, neboť jistý Rob Halford se rozhodl vrátit se k Judas priest. Tím se ovšem stal nadbytečným jistý Tim Ripper Owens. A jelikož u Iced Earth jeden zpěvák chyběl a současně u Judas priest náhodou zrovna jeden přebýval, octl se Tim (už ne Ripper) v Iced Earth. Nerad bych jeho zpěv srovnával s Mattem, je mu podobný, ale každý má svůj styl, někde je lepší ten, jinde onen, jsou to prostě dva zpěváci. Nahrávání nového alba skončilo 31. července 2003 a my, skalní fanoušci, jsme byli napínáni až do 20. října, kdy vyšel singl The reckoning (don’t tread on me) obsahující i tři skladby z nového alba. Glorious burden samotný vyšel až v lednu 2004. Více o albu zde.